Na křižovatce v Praze
| kostel | kostel sv. Anny a sv. Vavřince |
| místo | Praha |
| vlastník | Česká republika |
| kontakt | Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 |
 |
|
| financovaní | Ministerstvo kultury, sponzorské dary |
Praha
Davy lidí se valí ulicemi sem a tam, hlavy přetékají obchodními nápady a pracovními starostmi, v supermarketu zlevnili ředkvičky a sousedka si jich koupila dvacet svazků. Atmosféra sdílení a vzájemnosti ke každodenní výbavě Pražanů a Pražanek nepatří. Přesto se i ve stále se rozrůstajícím individualistickém velkoměstě najdou místa, která tuto atmosféru evokují, ba ji dokonce přímo hostí ve svých prostorách. V Praze na Starém Městě ve Zlaté ulici stojí Pražská křižovatka. Někdejší kostel sv. Anny a sv. Vavřince provozuje Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, která si ho roku 1999 za symbolickou korunu pronajala od Národního divadla. Aby se objekt mohl stát oázou respektu a vzájemnosti, bylo třeba řady oprav. Úřad městské části Praha 1 vydal Nadaci VIZE 97 stavební povolení a Nadace mohla začít se stavebními a restaurátorskými pracemi, které spočívaly především v sanaci vlhkosti obvodových stěn, restaurování nástěnných maleb a řadě stavebních úprav. V roce 2004 byla dokončena 3. etapa rekonstrukce, a prostor tak mohl začít plnit své poslání. Dne 5. října 2004 byla v Pražské křižovatce poprvé slavnostně udílena Cena Nadace VIZE 97. Autorkou architektonického řešení Pražské křižovatky je anglická architektka českého původu Eva Jiřičná, v interiéru stavby je na místě někdejšího oltářního obrazu k vidění dílo „Extatická postava“ známé české malířky Adrieny Šimotové a najdou se tu také například díla Kurta Gebauera a Bořka Šípka. Rekonstrukce Pražské křižovatky je příkladem moderního přístupu, který zároveň vykazuje maximální respekt k původní architektuře. Podařilo se tu vytvořit kulturní prostor pro 440 sedících diváků, který dokáže poskytnout komfort srovnatelný s ostatními podobně zaměřenými prostory. Pražská křižovatka má dnes vytápěnou podlahu, kompletní elektroakustický systém a vnitřní i vnější osvětlení. Kostel, který přestal sloužit církevním účelům již v 18. století, je sugestivním místem přednášek, diskuzí, představení, koncertů, výstav a dalších kulturních akcí, jejichž dramaturgie je založena na plném respektu k multikulturní rozmanitosti dnešního světa. Pražská křižovatka je místem nepředpojatého a tvořivého rozhovoru lidí různé víry, přesvědčení a profesí o stavu dnešní civilizace a nebezpečích, která jí hrozí, o jejích nadějích a budoucnosti.
Davy lidí se valí ulicemi sem a tam, hlavy přetékají obchodními nápady a pracovními starostmi, v supermarketu zlevnili ředkvičky a sousedka si jich koupila dvacet svazků. Atmosféra sdílení a vzájemnosti ke každodenní výbavě Pražanů a Pražanek nepatří. Přesto se i ve stále se rozrůstajícím individualistickém velkoměstě najdou místa, která tuto atmosféru evokují, ba ji dokonce přímo hostí ve svých prostorách. V Praze na Starém Městě ve Zlaté ulici stojí Pražská křižovatka. Někdejší kostel sv. Anny a sv. Vavřince provozuje Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, která si ho roku 1999 za symbolickou korunu pronajala od Národního divadla. Aby se objekt mohl stát oázou respektu a vzájemnosti, bylo třeba řady oprav. Úřad městské části Praha 1 vydal Nadaci VIZE 97 stavební povolení a Nadace mohla začít se stavebními a restaurátorskými pracemi, které spočívaly především v sanaci vlhkosti obvodových stěn, restaurování nástěnných maleb a řadě stavebních úprav. V roce 2004 byla dokončena 3. etapa rekonstrukce, a prostor tak mohl začít plnit své poslání. Dne 5. října 2004 byla v Pražské křižovatce poprvé slavnostně udílena Cena Nadace VIZE 97. Autorkou architektonického řešení Pražské křižovatky je anglická architektka českého původu Eva Jiřičná, v interiéru stavby je na místě někdejšího oltářního obrazu k vidění dílo „Extatická postava“ známé české malířky Adrieny Šimotové a najdou se tu také například díla Kurta Gebauera a Bořka Šípka. Rekonstrukce Pražské křižovatky je příkladem moderního přístupu, který zároveň vykazuje maximální respekt k původní architektuře. Podařilo se tu vytvořit kulturní prostor pro 440 sedících diváků, který dokáže poskytnout komfort srovnatelný s ostatními podobně zaměřenými prostory. Pražská křižovatka má dnes vytápěnou podlahu, kompletní elektroakustický systém a vnitřní i vnější osvětlení. Kostel, který přestal sloužit církevním účelům již v 18. století, je sugestivním místem přednášek, diskuzí, představení, koncertů, výstav a dalších kulturních akcí, jejichž dramaturgie je založena na plném respektu k multikulturní rozmanitosti dnešního světa. Pražská křižovatka je místem nepředpojatého a tvořivého rozhovoru lidí různé víry, přesvědčení a profesí o stavu dnešní civilizace a nebezpečích, která jí hrozí, o jejích nadějích a budoucnosti.
architektura a historie
V kostele založeném v roce 927 českým knížetem Václavem se roku 1232 dle předpokladů historiků usídlili templáři. Následně byl templářský řád zrušen a sv. Vavřinec přešel v roce 1313 do majetku dominikánek z kláštera sv. Anny na Újezdě, které nechaly templářský kostel strhnout a přebudovaly jej na klášterní kostel zasvěcený sv. Anně. Jako jediný z pražských kostelů zůstal nedotčen husitskými válkami, po jejich skončení však chátral. Roku 1553 tu byl pohřben kronikář Václav Hájek z Libočan. Opravy se kostel s klášterem dočkaly až v 17. století, počátkem 18. století pak byla dokončena štuková výzdoba interiéru. Roku 1782 byl klášterní kostel zrušen, přestal sloužit církevním účelům a byl prodán. V 19. století sloužil například jako tiskárna. Mezi lety 1880 a 1884 byla odstraněna tři horní patra věže a stržena gotická klenba. Od 70. let 20. století probíhají v kostele s přestávkami opravy vnějšího pláště kostela a krovu včetně střechy. V roce 1999 přešel objekt do nájmu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Po poslední zásadní rekonstrukci zde roku 2004 zahájila činnost Pražská křižovatka.
V kostele založeném v roce 927 českým knížetem Václavem se roku 1232 dle předpokladů historiků usídlili templáři. Následně byl templářský řád zrušen a sv. Vavřinec přešel v roce 1313 do majetku dominikánek z kláštera sv. Anny na Újezdě, které nechaly templářský kostel strhnout a přebudovaly jej na klášterní kostel zasvěcený sv. Anně. Jako jediný z pražských kostelů zůstal nedotčen husitskými válkami, po jejich skončení však chátral. Roku 1553 tu byl pohřben kronikář Václav Hájek z Libočan. Opravy se kostel s klášterem dočkaly až v 17. století, počátkem 18. století pak byla dokončena štuková výzdoba interiéru. Roku 1782 byl klášterní kostel zrušen, přestal sloužit církevním účelům a byl prodán. V 19. století sloužil například jako tiskárna. Mezi lety 1880 a 1884 byla odstraněna tři horní patra věže a stržena gotická klenba. Od 70. let 20. století probíhají v kostele s přestávkami opravy vnějšího pláště kostela a krovu včetně střechy. V roce 1999 přešel objekt do nájmu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Po poslední zásadní rekonstrukci zde roku 2004 zahájila činnost Pražská křižovatka.
