Můj dům – můj kostel
| kostel | bývalý kostel sv. Jana Evangelisty |
| místo | Švihov |
| vlastník | Linda Foster |
| kontakt | foster@plzen.npu.cz |
 |
|
| financovaní | Ministerstvo kultury, Plzeňský kraj, město Švihov, vlastník |
Švihov
Domem se line vůně nedělní svíčkové, v chodbě hlaholí pozvaní hosté hledající za asistence hostitele vhodné přezůvky. Od nohou je tu chladno a ze stěn promlouvá historie. Bývalý špitální kostel sv. Jana ve Švihově slouží jako obydlí už od roku 1788. V roce 1997 koupili objekt Linda a Patrick. Kostel tehdy trpěl vzlínající vlhkostí, takže archeologický průzkum podlah, do kterého se noví majitelé ihned pustili, měl i praktický význam pro odvedení vlhkosti z domu. Původní záměr neměnit obytnou vestavbu ve stylu lidové architektury v interiéru odnesla velká voda v roce 2002. Obnova povodňových škod nakonec vyústila v kompletní rekonstrukci objektu, která trvá dodnes. Při rekonstrukčním úsilí byli majitelům nápomocni starostové města, kteří našli místo pro uskladnění zeminy po průzkumu, poradili se získáváním dotací na opravu a pomohli s prezentací stavby. Lindu a Patricka podpořili při rekonstrukci i sousedé, jen jednání s památkáři byla občas spletitá. Má-li být objekt obyvatelný, je potřeba zařídit jej aspoň trochu pohodlně, což ne vždy odpovídá požadavkům památkové péče na zachování původního stavu. Majitelé domu zjistili, že soužití s „kostelodomem“ je však jeden velký celoživotní průzkum, který nelze uspěchat. K obnově stavby, která zde vydržela několik set let, je možné přistoupit jedině s úctou k ní samé a po jejím důkladném poznání. To znamená podřídit své představy potřebám stavby tak, aby vznikl pokud možno harmonický soulad starého a nového. Dům je dnes v dobrém statickém stavu, jeho největší závadou je propadlá část klenby v lodi. Do budoucna majitelé plánují zřídit v neobývané části lodi malé muzeum zaměřené na středověké špitálnictví s prezentací historie a archeologických nálezů z objektu. Prohlídky interiéru jsou možné již dnes po dohodě s majiteli.
Domem se line vůně nedělní svíčkové, v chodbě hlaholí pozvaní hosté hledající za asistence hostitele vhodné přezůvky. Od nohou je tu chladno a ze stěn promlouvá historie. Bývalý špitální kostel sv. Jana ve Švihově slouží jako obydlí už od roku 1788. V roce 1997 koupili objekt Linda a Patrick. Kostel tehdy trpěl vzlínající vlhkostí, takže archeologický průzkum podlah, do kterého se noví majitelé ihned pustili, měl i praktický význam pro odvedení vlhkosti z domu. Původní záměr neměnit obytnou vestavbu ve stylu lidové architektury v interiéru odnesla velká voda v roce 2002. Obnova povodňových škod nakonec vyústila v kompletní rekonstrukci objektu, která trvá dodnes. Při rekonstrukčním úsilí byli majitelům nápomocni starostové města, kteří našli místo pro uskladnění zeminy po průzkumu, poradili se získáváním dotací na opravu a pomohli s prezentací stavby. Lindu a Patricka podpořili při rekonstrukci i sousedé, jen jednání s památkáři byla občas spletitá. Má-li být objekt obyvatelný, je potřeba zařídit jej aspoň trochu pohodlně, což ne vždy odpovídá požadavkům památkové péče na zachování původního stavu. Majitelé domu zjistili, že soužití s „kostelodomem“ je však jeden velký celoživotní průzkum, který nelze uspěchat. K obnově stavby, která zde vydržela několik set let, je možné přistoupit jedině s úctou k ní samé a po jejím důkladném poznání. To znamená podřídit své představy potřebám stavby tak, aby vznikl pokud možno harmonický soulad starého a nového. Dům je dnes v dobrém statickém stavu, jeho největší závadou je propadlá část klenby v lodi. Do budoucna majitelé plánují zřídit v neobývané části lodi malé muzeum zaměřené na středověké špitálnictví s prezentací historie a archeologických nálezů z objektu. Prohlídky interiéru jsou možné již dnes po dohodě s majiteli.
architektura a historie
Existence špitálu s kostelem sv. Jana ve Švihově je v písemných pramenech doložena od roku 1342. Kostel se dochoval jako jednolodní stavba s polygonálním presbytářem v podstatě v pozdně gotické podobě s hvězdovou a síťovou žebrovou klenbou. Pozdně gotická přestavba z iniciativy majitele panství, Půty Švihovského z Rýzmberka a na Rabí, byla ukončena novým vysvěcením kostela roku 1504, jak dokládá nápis nad triumfálním obloukem. Nástěnné malby z té doby odhalené na jižní straně lodi znázorňují sv. Barboru, Madonu a sv. Kryštofa. Dle otisků trámů v podkroví lze rekonstruovat i výšku a tvar pozdně gotické střechy. V roce 1788 byl kostel na základě nařízení Josefa II. prodán ve veřejné dražbě místnímu měšťanovi a přestal sloužit církevním účelům. Kostel byl upraven k bydlení vložením podlahy patra, vestavěním pavlače a černých kuchyní, v polovině lodi byla stodola. Jako soukromé obydlí slouží kostel dodnes. Po povodni v roce 2002 však zanikla nebo byla přestavěna většina novodobých vestaveb v interiéru.
Existence špitálu s kostelem sv. Jana ve Švihově je v písemných pramenech doložena od roku 1342. Kostel se dochoval jako jednolodní stavba s polygonálním presbytářem v podstatě v pozdně gotické podobě s hvězdovou a síťovou žebrovou klenbou. Pozdně gotická přestavba z iniciativy majitele panství, Půty Švihovského z Rýzmberka a na Rabí, byla ukončena novým vysvěcením kostela roku 1504, jak dokládá nápis nad triumfálním obloukem. Nástěnné malby z té doby odhalené na jižní straně lodi znázorňují sv. Barboru, Madonu a sv. Kryštofa. Dle otisků trámů v podkroví lze rekonstruovat i výšku a tvar pozdně gotické střechy. V roce 1788 byl kostel na základě nařízení Josefa II. prodán ve veřejné dražbě místnímu měšťanovi a přestal sloužit církevním účelům. Kostel byl upraven k bydlení vložením podlahy patra, vestavěním pavlače a černých kuchyní, v polovině lodi byla stodola. Jako soukromé obydlí slouží kostel dodnes. Po povodni v roce 2002 však zanikla nebo byla přestavěna většina novodobých vestaveb v interiéru.
