Dolní Kounice
 Jako byste se octli ve z kamenů tvořené svatyni z předkřesťanských dob. Skrze zbytky kostelních zdí proudí světlo nutící k přemýšlení nad vztahem člověka, jeho výtvorů a přírody. Těžko najít místo, kde by tyto vztahy byly harmoničtější než v areálu bývalého kláštera Rosa coeli (Růže nebeská) v Dolních Kounicích, na jehož půdě se nachází torzo kostela Panny Marie. V roce 2006 nechalo Biskupství brněnské zpracovat projekt záchrany zbytků kláštera založený na stavebněhistorickém průzkumu, odborných posudcích i dílčích průzkumech řady specialistů. O rok později byl areál kláštera zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury a v následujícím roce byl zažehnán havarijní stav jihozápadní části zdiva pomocí konzervace a olověného plechu, který zakryl korunu zdiva. Obnovou prošly i některé z velmi hodnotných kamenických prvků interiéru kostela. Místo má romantický ráz zříceniny i neopakovatelného genia loci, proto je k rekonstrukci potřeba přistupovat maximálně citlivě, což se doposud daří. Návštěvníkům je v současnosti zpřístupněn areál kostela s křížovou chodbou a kaplí, v němž se kromě prohlídek konají také nejrůznější koncerty a výstavy. V roce 2009 navštívilo areál bývalého kláštera více než deset tisíc lidí. Biskupství brněnské, které klášter vlastní, i město Dolní Kounice, které jej provozuje, se proto zaměřují hlavně na zkvalitnění služeb pro veřejnost. Byl vypracován projekt „Rosa coeli – perla středověké architektury“, díky němuž se má areál kláštera dočkat celkové obnovy, mají být zpřístupněny další prostory (sakristie, věž, klášterní zahrady), vytvořena stálá expozice a vybudováno informační centrum se sociálním zázemím. Vlastník památky se v současné době snaží získat prostředky na realizaci tohoto projektu.

architektura a historie  Klášter Rosa coeli byl založen v roce 1181 Vilémem z Pulína. Jedná se o nejstarší ženský klášter na Moravě. Ve 14. století proběhla velkolepá přestavba klášterních budov ve stylu lucemburské gotiky. V té době si královský klášter mohl také dovolit vybudovat z vlastních prostředků pevný gotický hrad pro svou ochranu. Za husitských válek byl klášter vypleněn a vypálen. Chrámová loď byla poté zakryta pouze trámovým stropem a původní klenba již nikdy nebyla obnovena. Během staletí došlo k několika pokusům o obnovu, ale klášter byl pokaždé znovu zpustošen. Poslední pokus přerušil v roce 1703 velký požár. Od té doby areál postupně chátral a skutečné rekonstrukce se dočkal až na začátku 21. století. Nejmohutnější stavbou kláštera je kostel stojící na půdorysu kříže. Z vnější strany ho podpírá systém opěrných pilířů. Vstupní portál patří svým pojetím i sochařským provedením k ojedinělým dílům tohoto typu v České republice. Interiér kostela je bez kleneb, ale podle zachovaných detailů je možné rekonstruovat původní vzhled. V jižní části se nachází sakristie s rekonstruovanou křížovou klenbou. Ke klášternímu kostelu přiléhá gotická křížová chodba s rajským dvorem a barokní konvent z počátku 18. století.