Státní kostel
kostel | kostel Všech svatých |
místo | Horšov |
vlastník | Česká republika |
kontakt | Státní hrad a zámek Horšovský Týn |
financovaní | Ministerstvo kultury |
Horšov
Kostel patří kostelu. Tato ne zrovna srozumitelná věta stála v roce 1991 v záznamu katastru nemovitostí Okresního úřadu v Domažlicích. Majitelem kostela Všech svatých v Horšově byla obec farníků, která však zanikla v momentě, kdy byli všichni němečtí farníci po 2. světové válce odsunuti. Kostel poté sloužil jako sklad archiválií a dostávalo se mu příslušné péče jako užitné budově. Občas někdo opravil střechu a v 60. letech 20. století byly dokonce restaurovány nástěnné malby v kapli sv. Barbory. Do záznamu o nemovitosti bylo jako uživatel zapsáno Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody (dnes Národní památkový ústav), na což se ale pro všeliké řehtání úředního šimla nějak pozapomnělo. Zjištění, že mají kostel v užívání, bylo pro vedení plzeňského územního pracoviště Národního památkového ústavu počátkem 90. let překvapením. Tehdejší ředitel pochopil ojedinělou památkovou hodnotu kostela a poté, co se římskokatolická církev zřekla správy nemovitosti pro havarijní stav, se rozhodl převzít kostel do majetku státu. Nově vzniklá plzeňská diecéze si s převodem kostela, který patří kostelu, nevěděla rady, takže převod trval dlouhých pět let. Mezitím se sesunula část střechy, mobiliář byl ve strachu před krádežemi převezen na zámek v Horšovském Týně a ve zbytku baldachýnu kazatelny bylo objeveno hnízdo vzácné sovy pálené. Přípravy rekonstrukce začaly v roce 1997. Havarijní stav gotických nástěnných maleb v kapli sv. Barbory tehdy pobouřil obec odborníků a jejich kritika naštěstí padla na úrodnou půdu. Díky pravidelným dotacím z Ministerstva kultury v letech 2001–2005 byl kostel včetně mobiliáře i nástěnných maleb opraven a zabezpečen proti krádežím, požáru a ničivé vlhkosti. Areál okolo kostela dostal opravené ohrazení, terén byl snížen a zatravněn. Po dokončení stavebních prací se do kostela v roce 2006 vrátil zrestaurovaný mobiliář. Dne 12. května 2006 zde celebroval plzeňský biskup slavnostní mši. Kostel, v němž se slouží jen čtyři mše ročně, je dnes výkladní skříní státní památkové péče. Návštěvníci a návštěvnice se mohou o výsledcích rekonstrukce uskutečněné pod vedením laskavého úředního šimla přesvědčit při prohlídkách s průvodcem. Sova pálená přesídlila z kazatelny do kostelní věže, kde spokojeně vychovává další generaci potomků.
Kostel patří kostelu. Tato ne zrovna srozumitelná věta stála v roce 1991 v záznamu katastru nemovitostí Okresního úřadu v Domažlicích. Majitelem kostela Všech svatých v Horšově byla obec farníků, která však zanikla v momentě, kdy byli všichni němečtí farníci po 2. světové válce odsunuti. Kostel poté sloužil jako sklad archiválií a dostávalo se mu příslušné péče jako užitné budově. Občas někdo opravil střechu a v 60. letech 20. století byly dokonce restaurovány nástěnné malby v kapli sv. Barbory. Do záznamu o nemovitosti bylo jako uživatel zapsáno Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody (dnes Národní památkový ústav), na což se ale pro všeliké řehtání úředního šimla nějak pozapomnělo. Zjištění, že mají kostel v užívání, bylo pro vedení plzeňského územního pracoviště Národního památkového ústavu počátkem 90. let překvapením. Tehdejší ředitel pochopil ojedinělou památkovou hodnotu kostela a poté, co se římskokatolická církev zřekla správy nemovitosti pro havarijní stav, se rozhodl převzít kostel do majetku státu. Nově vzniklá plzeňská diecéze si s převodem kostela, který patří kostelu, nevěděla rady, takže převod trval dlouhých pět let. Mezitím se sesunula část střechy, mobiliář byl ve strachu před krádežemi převezen na zámek v Horšovském Týně a ve zbytku baldachýnu kazatelny bylo objeveno hnízdo vzácné sovy pálené. Přípravy rekonstrukce začaly v roce 1997. Havarijní stav gotických nástěnných maleb v kapli sv. Barbory tehdy pobouřil obec odborníků a jejich kritika naštěstí padla na úrodnou půdu. Díky pravidelným dotacím z Ministerstva kultury v letech 2001–2005 byl kostel včetně mobiliáře i nástěnných maleb opraven a zabezpečen proti krádežím, požáru a ničivé vlhkosti. Areál okolo kostela dostal opravené ohrazení, terén byl snížen a zatravněn. Po dokončení stavebních prací se do kostela v roce 2006 vrátil zrestaurovaný mobiliář. Dne 12. května 2006 zde celebroval plzeňský biskup slavnostní mši. Kostel, v němž se slouží jen čtyři mše ročně, je dnes výkladní skříní státní památkové péče. Návštěvníci a návštěvnice se mohou o výsledcích rekonstrukce uskutečněné pod vedením laskavého úředního šimla přesvědčit při prohlídkách s průvodcem. Sova pálená přesídlila z kazatelny do kostelní věže, kde spokojeně vychovává další generaci potomků.
architektura a historie
Kostel Všech svatých byl původně románskou stavbou. V 60. letech 14. století byl přestavěn v gotickém slohu do podoby, kterou si v zásadě zachovává dodnes. Jedním z nejcennějších dokladů přestavby kostela v gotickém slohu je unikátní krov nad presbytářem. Konstrukce krovu je podle výsledků dendrochronologického průzkumu datována do roku 1363 a patří mezi nejstarší konstrukce tohoto druhu u gotických církevních staveb v Čechách. Krátce po dokončení přestavby kostela byla k jižní straně presbyteria přistavěna kaple sv. Barbory, opatřená v klenbě a na stěnách malířskou výzdobou. Interiér kostela pochází z větší části z 18. století, mezi nejcennější kusy interiéru patří oltáře připisované dílně plzeňského sochaře Karla Legáta, včetně hlavního oltáře Všech svatých. Ke kostelu patřil hřbitov zrušený v 18. století. Celý areál je uzavřen ohradní zdí s barokní vstupní branou.