Ostrava-Hrabová
 Zástup věřících, kteří přišli 24. listopadu 2002 oslavit poutní slavnost sv. Kateřiny do Hrabové, měl v jedné věci štěstí. Zatímco jindy nebylo výjimkou, že okolní stromy a střechy pokrýval touto roční dobou sníh, toho dne bylo teplo a slunečno. Při prvním rozhlédnutí bylo ovšem zřejmé, že co se přírodních živlů týká, rok 2002 pro farnost v Hrabové šťastný nebyl. Věřící stáli na spáleništi, zdejší dřevěný kostelík před pár měsíci do základů vyhořel. Možná šlo o závadu na elektroinstalaci, možná o žhářství, každopádně bylo ale jasné, že památka navržená na zápis do seznamu památek UNESCO, třetí nejstarší dochovaná podobná stavba v České republice, je nenávratně zničena. Názory na to, jak přistoupit k obnově kostela, se různily. Po zkušenosti s ohnivým živlem se mnozí přimlouvali za vybudování většího zděného kostela, nakonec ale zvítězili ti, kdo prosazovali stavbu repliky shořelého svatostánku. Hrabovští věřící se dále scházeli na faře či dojížděli na mše do Vratimova a mezitím se řešilo, jak jim co nejrychleji vrátit vlastní duchovní střechu nad hlavou. Na výstavbu nového kostela sv. Kateřiny Alexandrijské byla vyhlášena veřejná sbírka a 19. června 2003 byl vysvěcen základní kámen. Stavba probíhala pod dohledem stavební firmy, zástupců stavebního oddělení Biskupství ostravsko-opavského, odborníků na dřevěné stavby, starosty obce, zástupců památkové péče a farnosti, kteří se pravidelně scházeli a stavbu kontrolovali. Kateřinskou pouť v roce 2003 slavili věřící ještě pod širým nebem před provizorním oltářem a počasí jim opět přálo, jako by někdo „tam nahoře“ zařídil přívětivé zacházení, dokud farníci nemají střechu nad hlavou. Velká sláva nastala 30. října 2004, kdy byl farnosti předán hotový obnovený kostel. Světily se zvony a žehnalo se praporu městského obvodu Hrabová. 27. listopadu 2004 byl kostel vysvěcen biskupem a od té doby je opět plně využíván k bohoslužbám a duchovním aktivitám. Zástupci církve i věřící jsou rádi, že mají k dispozici kostel připomínající historické kořeny obce i farnosti, jehož interiér je však zároveň ukázkou moderní dřevěné architektury a designu.

architektura a historie  Původní kostel byl vystavěn v pozdně gotickém lidovém slohu a mezi hrabovskými předky kolovaly zvěsti, že byl do Hrabové převezen z Metylovic. Kostel pocházel nejspíše ze 14. století, vzhled, který se dochoval do 20. století, je však mladšího data. Každopádně se jednalo o nejstarší dochovanou památku v Hrabové. Replika kostela je věrnou kopií shořelé předlohy. Kostel je jednolodní s tříbokým presbytářem. Jeho architektuře vévodí mohutná zvonice, která je k vlastní kostelní lodi připojena krytou chodbou a ochozem. Vrchol zvonice tvoří kvadratická hlava s přilbicovitou střechou. Pod věží kostela je předsíň, která je oddělena od lodi dřevěným portálem ve tvaru stlačeného oslího hřbetu. V interiéru zaujme triumfální oblouk s horizontálním břevnem. Kruchta na západní straně lodi kostela je nesena dvěma pilíři. S historií Ostravy-Hrabové je spojeno i několik významných osobností. Narodil se tu básník Vilém Závada a ve farní kronice lze najít také zmínku o malíři Jozovi Švastovi působícím v Paříži pod jménem Maxim Soasta.