Hustopeče
 Stavět kostel není jako stavět hrad z písku. To v Hustopečích na jižní Moravě dobře vědí. Zdejší kostel sv. Václava byl postaven na vrstvě jílu a tekutých píscích, které se významně podílely na spletitém osudu stavby. Dávní stavitelé nemohli tušit, jaká doba jednou přijde, a kostel na nestabilním podloží vydržel až do 20. století. V únoru roku 1961 se zřítila příliš těžká věž, která již neustála otřesy způsobené narůstající dopravou okolo kostela. Svým zřícením jen nahrála na smeč tehdejším komunistickým úřadům, které uvítaly možnost demolice další církevní stavby. Nařídily odstřelit i ty části kostela, které nebyly poškozeny. Hustopečtí věřící se octli bez střechy nad hlavou, ale nevzdali se. Nedělní bohoslužby se konaly v kapli na Křížovém kopci, ve všední den se věřící scházeli v bytě na faře. V roce 1980 postavil nově ustavený farář Václav Fišer na farním dvoře kapli, úředně označovanou jako depozitář, a ta sloužila bohoslužbám až do 90. let. O Vánocích 1989 inicioval farář Fišer podpisovou akci s cílem získat podporu pro stavbu nového kostela v Hustopečích. Zájem o kostel byl, nicméně na účtu farnosti se v lednu 1990 nacházelo přesně 9600 korun československých a na obnovu kostela bylo potřeba 2800krát tolik. Příběh hustopečského kostela pokračuje obrovským úsilím faráře Fišera, který si našel cestu až k tehdejšímu předsedovi vlády a postupně získával finanční prostředky od státních a dalších institucí. Podporu ve svém úsilí měl ve starostovi obce, na obnovu kostela přispěla řada katolíků žijících v zahraničí a odsunutí němečtí obyvatelé Hustopečí. Základnímu kameni nového kostela požehnal při své návštěvě na Velehradě v dubnu 1990 papež Jan Pavel II. a ve stejné době byla vyhlášena veřejná sbírka na získání dalších prostředků. Stavba kostela od základů je velkou výzvou, proto není divu, že se do výběrového řízení přihlásilo dvacet architektů. Některé návrhy byly historizující, jiné moderní. Nakonec zvítězil moderní návrh Ludvíka Kolka, ačkoli památkářům by se byla více líbila kopie původního kostela. Nový kostel sv. Václava byl 25. září 1994 slavnostně vysvěcen brněnským biskupem a slouží od té doby k bohoslužebným a církevním účelům, stejně jako k účelům kulturním a společenským. Zpívala tu například světoznámá pěvkyně Magdalena Kožená, v suterénu kostela se setkávají farníci, skauti zde mají svou klubovnu, děti hrají divadelní představení a pořádají se tu hostiny u příležitosti svateb, křtin a dalších událostí.

architektura a historie  Původní kostel sv. Václava pocházel ze 14. století, do dnešních dní se z něj však dochovala pouze krypta. Kostel prošel na přelomu 15. a 16. století velkou přestavbou. Další úpravy se týkaly už jen věže, která dostala konečnou podobu v roce 1902 a v roce 1961 se zřítila. Nejcennější částí kostela byl gotický presbytář dlouhý 17 metrů a zaklenutý síťovou klenbou. Presbytář, sakristie a kaple Panny Marie nebyly zřícením věže poškozeny, nicméně i je postihla demolice. Ze 16. století se dochovala freska Smrt Panny Marie, jejíž originál je umístěn v Moravské galerii v Brně. Kopii fresky, stejně jako dochované dřevořezby Piety a Madony z období kolem roku 1500, si lze prohlédnout v novém kostele v Hustopečích. Poslední dochovaný artefakt, gotická truhlice, je vystaven v hustopečském městském muzeu.