Loukov
 Jako vykřičník u cesty mezi poli stojí pod kopcem Melechov kostel sv. Markéty v Loukově. Středověká stavba je ovšem to jediné, co věřící i nevěřící poutníky při cestě Vysočinou může dnes v této již zaniklé obci přivítat. I přesto, že kostel nikdy zcela nepřestal sloužit svému účelu, jeho zdi, originální nástěnné malby ze 14. století, ale i duchovní život byly v posledních desetiletích ohroženy. V roce 2001 vzniklo občanské sdružení Přátelé podlipnických kostelů, aby pomohlo i při rekonstrukci dalších dvou gotických kostelů pod hradem Lipnicí. Kromě sv. Markéty se sdružení ujalo sv. Martina v Dolním Městě a sv. Jiří v Řečici. Dobrovolníci se rozhodli, že se pokusí kostely opět navrátit do kulturního a duchovního života na Vysočině. Kostel sv. Markéty tak znovu ožil jako místo setkávání lidí, kteří zde k sobě našli cestu při obnovení tradičních poutí, pořádání přednášek, koncertů a dalších aktivit. Zdi kostela byly opraveny a restaurování nástěnných maleb stále pokračuje. Ušlechtilou iniciativu podpořili obec Dolní Město, mnohé instituce a dárci, kteří poskytli finanční prostředky. Úsilí dobrovolníků nezištně pečujících o kostel se setkalo s pochopením architektonického ateliéru, který zaštítil většinu prací. Bude-li pro budoucí generace zachována „pouze“ architektonická a umělecká hodnota kostela, nebude to málo. Opravené zdi jistě znamenají mnoho, ale zůstaly by mrtvým kamením, kdyby kolem nich nepulzoval život a kdyby kolemjdoucího nepřiměly, aby se zastavil a přemýšlel nad tím, co člověka přesahuje.

architektura a historie  Kostel sv. Markéty stojí dnes zcela osaměle na místě zaniklé vsi Loukov nedaleko cesty spojující obec Dolní Město se vsí Meziklasí. S Loukovem, původně Lúký, se poprvé setkáváme v roce 1352, kdy je zmíněn v rejstřících papežských desátků spolu s farním kostelem sv. Markéty. Vedle kostela stával statek, jehož majitel, Naček z Lúkého, byl spolu s rodinou donátorem kostela. Kostel sv. Markéty je jednolodní stavba s převahou vrcholně gotických prvků, na nichž bylo v průběhu staletí změněno nebo odstraněno jen málo detailů. Zásadnější úpravy pocházejí z barokního období, kdy byla ke kostelu přistavěna věž a areál hřbitova se zdí a bránou a kdy došlo k drobným změnám v interiéru. Loukovský kostelík má takřka čtvercovou plochostropou loď, na kterou navazuje obdélný polygonálně zakončený presbytář zaklenutý křížovou klenbou. K severní stěně presbytáře je přisazena obdélná sakristie zaklenutá českou plackou. Zvnějšku je presbytář členěn opěráky, jež odpovídají klenebnímu rozvrhu interiéru. K západní stěně lodi přiléhá věž pocházející ze 17. století. Střecha lodi a presbytáře je sedlová, střecha sakristie je pultová a všechny jsou pokryty šindelem. V kostele se dochovaly vzácné nástěnné malby z konce 14. století.